Období pandemií a výluk ovlivnilo naše vnímání bytů, kde jsme museli trávit mnohem více času než dříve. To jsou závěry studie „Kvalita života doma během pandemie“, která byla provedena ve spolupráci s Lodžským Design Festivalem s Biuro Badań Społecznych Question Mark, Ceramikou Paradyż a odborníky.
Hlavní předpoklady studie a výběru respondentů
Cílem studie „Kvalita života doma v době pandemie“ bylo ověřit, jak pandemie koronaviru změnila postoj Poláků k vnímání jejich bytů a zda v nové realitě splnili všechny potřeby, nebo možná potřebovali vymalovat.
Průzkumu se zúčastnili především profesně aktivní lidé ve věku 25-50 let, kteří žijí ve městech nad 100 000 obyvatel. a bydlí v bytech v panelovém nebo činžovním domě o rozloze ne větší než 70 m². Výběr respondentů nebyl náhodný, protože právě pro takové lidi se více času stráveného doma během pandemie ukázalo jako největší výzva. Malý prostor svých bytů museli využívat k práci na dálku, odpočinku, jídlu nebo hraní s dětmi.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 366 lidí, včetně těch, kteří žijí sami, v párech a s dětmi. Celých 60 % dotázaných tvořili mladí lidé do 35 let s vyšším vzděláním (71 %), pracující v profesích vyžadujících odborné znalosti a poměrně dobře situovaní, protože průměrný příjem zkoumaných domácností byl uváděn minimálně na PLN. 10 000. PLN netto. Zajímavé je, že až 40 % dotázaných přiznalo, že se jejich finanční situace během pandemie zlepšila, což byl pro mnoho lidí jeden z důvodů, proč se rozhodli změnit byt na větší nebo dokonce dům.
O čem studie byla?
Studie probíhala formou průzkumu, ale byla obohacena také o 25 volných rozhovorů, které umožnily získat přesnější kvalitativní data. V obou případech se respondenti podělili o své dojmy z každodenního užívání bytů během pandemie a pokusili se určit, která řešení uspořádání vyžadovala změny adekvátně novým potřebám, například v souvislosti s potřebou pracovat na dálku z domova nebo prostě trávit více času doma. Byly analyzovány mimo jiné: takové prvky bytů jako:
- kvalita vzduchu,
- teplota,
- světlo,
- akustika,
- funkčnost nábytku,
- estetika dekoru.
Klíčová zjištění ze studie „Kvalita života doma během pandemie“
Zpráva ze studie ukázala, že během pandemie až 73 % respondentů změnilo způsob hodnocení svého bytu, což úzce souviselo s větším množstvím času, který v něm trávili. Respondenti zaznamenali především řadu nedostatků ve svých „čtyřech rozích“, např.:
- příliš málo světla,
- příliš vysoká teplota v místnostech během léta,
- příliš mnoho hluku kvůli častějším renovacím během uzamčení.
U poloviny dotázaných se jako největší problém ukázalo nedostatečné oddělení soukromé a profesní zóny v bytě. Oddělený pracovní prostor si mohlo dovolit pouze 13 % respondentů.Mnoho lidí však naznačovalo naprostý nedostatek oddělení míst pro práci a volný čas a přiznalo, že to byl důvod jejich frustrace a nespokojenosti s podmínkami bydlení.
Potřeba uspořádat si doma pracoviště se v mnoha případech negativně projevila i na estetice interiéru, která se jen těžko slučovala s nutností dbát na funkčnost a ergonomii. Celkem až 34 % dotázaných uvedlo, že v důsledku pandemie začali hůře vnímat svůj byt a hlavním důvodem byla příliš malá plocha a nevyhovující vnitřní dispozice.
Zajímavou částí studie byl sběr informací o tom, jak se uživatelé bytů snažili řešit výše uvedené problémy, tedy jak se snažili zlepšit komfort užívání svých „mikrosvětů“. Jak se ukázalo, oblíbená řešení zahrnovala:
- vylepšení vybavení koupelny pro vytvoření pohodlného odpočinkového prostoru připomínajícího lázně,
- nákup moderních kuchyňských spotřebičů pro usnadnění přípravy jídel,
- vybavení bytů zařízeními dříve považovanými za luxus, např. úklidovými roboty nebo klimatizací,
- rekonstrukce bytů dalším nábytkem - zejména těch pracovních a používaných k přijímání hostů během uzamčení,
- rekonstrukce a dekorace interiéru,
- oddělování zón v bytě dekorativními prvky,
- nákup domácího sportovního a zábavního vybavení (např. projektorů),
- uspořádání minizahrádek na balkonech,
- používání osvětlení k výzdobě pokojů,
- zavádění zásad minimalismu a omezování nákupů, např. nákup použitého nábytku místo nového atd.
Mnoho respondentů přiznalo, že jim uzamčení umožnilo lépe porozumět principům interiérového designu, což jim v budoucnu pomůže zařídit si další byt, například správným rozdělením zón nebo zajištěním správného množství úložného prostoru.
Studie proto dochází k závěru, že díky pandemii začalo mnoho lidí přikládat velký význam pohodlí a funkčnosti bytu a jeho estetice. Výsledky průzkumu byly podrobněji diskutovány na konferenci „Design BETTER: Ideální byt pro nové časy“, pořádané v rámci speciální edice ŁDF – BETTER 2.0. Mezi účastníky byla i Janina Bąk (statistika a autorka Janina Daily blog), Joanna PhD Jurga, Izabela Franckiewicz-Olczak a Aleksandra Podkońska z Question Mark a Katarzyna Księżopolska z MAGAZIF.
